pátek 17. dubna 2015

Doslov

Jsem Kawahara Reki. Díky, že čtete «Sword Art Online 7 – Matčin růženec». (Bude tu hodně zmínek k obsahu knihy. Tak pozor na spoilery!)
Před deseti lety jsem začal psát novely vážně. Znal jsem profesionálního autora a spřátelil jsem se s ním, mnohokrát jsem s ním o své práci mluvil.
Doteď jsem mu stále vděčný za spoustu nepostradatelných rad, nejvíce mě mezi nimi ohromila tahle: ‚když píšeš o lidském neštěstí, musíš pořádně zvážit, proč to píšeš, i když je to jen novela‘.
Vlastně jsem měl problém s tím, že ‚jsem se soustředil na vývoj příběhu a ignoroval možnost toho, že by se to skutečně stalo‘, který se mi nedařilo vyřešit (nebo by se dalo říct, že toho využívám…). No ale, normálně jsem způsoboval postavám velké neštěstí, abych tak definoval jejich povahy a motivy. Na příklad, nikdy jsem nezmínil podrobnosti toho, jak hlavní hrdina SAO, Kirito, ztratil své biologické rodiče při nehodě. Takže jsem vytvořil důvod, proč byl Kirito od všech tak vzdálený, a ignoroval jsem dvě postavy, Kiritovy rodiče, kteří měli nehodu a byli jí přímo zabiti. (Hlavní postava v kompilaci povídek ve druhé knize, v «Rudonosém sobu», Sachi, je dost možná také taková).
Jistě, věděl jsem, že mám při psaní takovýto zlozvyk, takže mi dělalo poněkud problémy přepracovávat rukopis pro vydání sedmé knihy. I když je tu tématem «VR technologie a medicína», musí hlavní postava této knihy, Yuuki, vážně zemřít? Šlo by to skončit i nějak jinak? Napsal jsem tenhle konec, jen abych rozvášnil čtenáře?
Ale během těch potíží jsem si uvědomil, že dokážu psát jen takové příběhy. Možná to zní jako výmluva, ale můj zlozvyk ‚podceňování neštěstí postav‘ je stále součástí celého díla. A tak jsem se mohl jen snažit hluboce porozumět myšlenkám postav v mém díle, které neštěstí potkalo (včetně záporáků). A jestli se čtenáři zamyslí nad tím, jaký efekt mělo Yuučiných patnáct let života na Asunu a ostatní, budu samozřejmě velmi vděčný.
Editoru Mikimu-san, který měl docela potíže, když jsem po Novém roce zpomalil pracovní pokrok, abecovi-san, který do této knihy nakreslil nádherné ilustrace, a samozřejmě všem čtenářům: doufám, že spolu v roce 2011 budeme vycházet! Díky za vaši podporu!

27. ledna 2011, Kawahara Reki

1 komentář: