středa 24. září 2014

Kapitola osmá

„Ten kluk…“
PRÁSK!
„…MĚ VÁŽNĚ SERE!“ vykřikla Asada Shino a špičkou tenisky kopla do houpačky.
Nacházíme se v koutě parčíku poblíž Shinina bytu. Nebe už je tmavé, park je jen obyčejným místem se dvěma oddechovými zařízeními a štěrkovištěm, takže si sem děti chodí v neděli hrát.
Vedle Shino seděl na houpačce Shinkawa Kyouji, vykulil oči.
„To je u tebe vzácné, Asado-san… abys o někom mluvila takhle přímočaře.“
„To proto, že je vážně…“
Shino strčila ruce do svých riflových šatů, opřela se o šikmý sloup, zkroutila rty a pokračovala: „…Je tak otrlej, rád sexuálně obtěžuje a rád se chová jako borec… a když o tom mluvíte, kdo sakra používá v GGO meč!“
Kdykoli Shino mluvila o tom, jak ji «ten kluk» štve, kopla do kamínku poblíž své nohy.
„A navíc se ještě na začátku převlékl za holku a dokonce mě požádal, abych mu vybrala oblečení! Málem jsem mu i půjčila peníze!! ÁÁÁÁÁÁÁÁ!! SAKRA, CO MĚLO BEJT TO ‚NEVZDÁŠ SE?‘!“ stěžovala si, až už kolem nebyly vhodně veliké kameny. Shino sklonila hlavu a podívala se vedle sebe. Uviděla opravdu překvapeného Kyoujiho, který se na ni díval docela opatrně.
„…Co se děje, Shinkawo-san?“
„Nic… asi to není úplně výjimečný, ale myslím, že tohle je poprvé, co tě slyším o někom mluvit tak špatně…“
„Ach… vážně?“
„Jo. Protože normálně se o ostatní moc nezajímáš…“
„…“
Uvědomila si to až tehdy, kdy to řekl.
Normálně se nijak moc nadšeně s ostatními nebavila. I když jí někdo dělá něco nepříjemného – jako Endou a ostatní –, nanejvýš bude dopálená, protože má pocit, že by neměla mrhat energií na to, aby se na ně naštvala.
Shino nedokázala ani vyřešit vlastní problémy, kdyby to měla říct přímo. Kdo má čas se starat o ostatní? A přesto ji «ten kluk» z nějakého nevysvětlitelného důvodu tak naštval. Od chvíle, kdy se v sobotu odpoledne setkali, uběhlo méně jak dvacet čtyři hodin, a přesto jí zůstal v myšlenkách a nemohla se ho zbavit.
Není divu, že je tak naštvaná.
Uběhlo půl roku od chvíle, kdy Shino začala hrát VRMMORPG «GGO». Ale nikdy nepotkala nějakého hráče, který by jí tolik zasáhl do soukromí. A navíc byla hrozně překvapená, když ji během čekací doby po prvním kole předkola chytil za ruku, tak moc jí to otřáslo, že v dalším kole pak dvakrát minula při odstřelování ze střední vzdálenosti.
„…N, nedívej se na mě takhle. Snadno se naštvu.“
Shino úmyslně nohou odstrčila kamínek daleko a tvrdě jej odkopla do křoví, když tohle řekla.
„Fufu~ když to říkáš.“
Kyouji se dál díval na Shino, ale jako by si na něco vzpomněl; náhle se z houpačky zvedl a nadšeně promluvil.
„No… nechceš ho jít přepadnout do nějaké tréninkové oblasti? Jestli chceš odstřelovat, budu návnada… ale asi by bylo lepší se pomstít hezky přímo, viď? Můžu hned sehnat dva, tři skvělý střelce s kulomety. Napřed ho ochromit paprskem a pak dát MPK [Tady se to myslí jako zranění, které by ho zabilo], to taky není špatný.“
Překvapená Shino zamrkala při pohledu na Kyoujiho, který plánoval, jak někoho zabít, pak zvedla pravou ruku, aby ho zastavila.
„Ehm, no…. Takhle to nemyslím. Jak to jen říct… i když mě štve, tak bojuje docela čestně. Chci s ním mít férový boj. Včera jsem prohrála… ale vím, jak s ním bojovat, takže mám šanci na pomstu.“
Shino posunula své prosté brýle nahoru, pak si z kapsy sukně vyndala telefon, aby se podívala na čas.
„Do finále BoB zbývají tři a půl hodiny. Udělám do něj pořádně velkou díru.“
Shino namířila ukazováček pravé ruky na západní část oblohy. Tam právě stoupal červený měsíc.

Minulou noc, noc 13. prosince, se konalo předkolo turnaje, které mělo určit nejsilnějšího v GGO – «Třetího Bullet of Bullets».
Shino ve skupině F se zvládla probojovat, ale nakonec se před ní objevil ten, který měl být začátečník – i když měla pocit, že ho tam potká, «toho kluka».
Jmenuje se «Kirito», je to hráč, který převedl všechna svá unikátní data za použití platformy «Semínka» z VRMMO, kterou Shino neznala, do GGO.
Shino byla v hlavním městě GGO, «SBC Glockenu», když na cestě do Prezidentské vily potkala Kirita, který se zrovna dostal do hry. Zeptal se Shino, kde je obchod se zbraněmi. Shino by normálně chladně ukázala tím směrem a odešla by, ale místo toho jej tam dovedla.
A důvod? Kiritova postava prostě vypadala jako holka. Později Shino zjistila, že se tenhle M model v GGO nazývá «série 9 000», je to postava, která vypadá stejně jako F model. Takový model byl velmi vzácný a prodejem účtu by vydělal dost peněz. Jistě, Kiritův vzhled byl přesně takovou «kráskou», která se při té ceně vybaví. Dlouhé, krásné rovné vlasy, velké oči, které jako by vyzařovaly světlo temnoty, sněhově bílá pleť a hubené tělo. Popravdě, jeho postava vypadala mnohem ženštěji než opravdový F model, který měla Shino.
Shino, která hrála GGO půl roku, nikdy žádné «začátečnice» nepotkala. Jistě, znala několik hráček, ale všechny byly zkušenější než Shino – byly to veteránky. Mnohem víc času strávily střílením jedna na druhou, než mluvením.
A tak když Shino uviděla černovlasou dívku – ve skutečnosti kluka, úplně ztracenou, hned si vzpomněla na svou minulost a brzy jí byla přitahována, rozhodla se, že ji provede.
Obě si vybraly vybavení ve velkém obchodě a Shino jí vysvětlila unikátní bojový systém GGO, «linii kulky», dokonce ji dovedla i do Prezidentské vily k registraci. Poté se přesunuly do čekací kupole pod vilou a v kabince se měly převléknout z pouličního vybavení do bojového. Shino si sundala vše vybavení až na spodní prádlo – a v tu chvíli jí Kirito řekl o svém jméně a pohlaví.
Shino se hrozně styděla, dala mu pořádnou facku a řekla:
Musíš se dostat do finále. Nechám tě zjistit, jak chutná kulka, která způsobí tvoji prohru.
Ale upřímně, nemyslela si, že by měl šanci.
Kirito byl začátečník, který se právě přesunul do GGO. Vůbec nedokázala přijít na to, co si myslí, když jako hlavní zbraň nemá pušku nebo kulomet, ale «fotonový meč», který se používá pro boj zblízka.
To je jen sen, porazit mečem někoho s pistolí, myslela si Shino a chtěla na Kirita zapomenout—
Ale Kirito nečekaně dodržel slib se Shino. V předkolu skupiny F bojovalo 64 lidí a on se spolu s laserovou čepelí a krátkou zbraní s malou ráží probojoval od kola jedna do kola pět, vřítil se do finále, kde čekala Shino.
Na dálnici pod západem slunce, to byla scéna pro finále předkola, byla Shino svědkem Kiritových úžasných bojových schopností. Čepelí energie fotonového meče zablokoval kulky o ráži 50, které Shino vystřelila ze své milované «Ultima Ratio Hecate II» — nebo přesněji, rozsekl je.
Kirito agresivně vběhl mezi kulku rozseknutou vedví, dostal se k Shino, namířil jí čepelí na krk a zblízka zamumlal:
„Nevzdáš se? Nerad bych přesekl holku.“

„~~~~~~~~~~!“
Jen vzpomínka na to v ní znovu vyvolala ponížení, které utrpěla. Shino prudce stáhla ruku, kterou ukazovala na měsíc. Porozhlédla se po oblázku, do kterého by mohla kopnout, ale naneštěstí byly všechny v trávě. A tak mohla jen kopat podrážkou tenisek do kovové tyče.
„…Měl by ses radši připravit. To ponížení ti vrátím s dvojitým úrokem…“ oddechovala těžce. Kyouji se zvedl z houpačky a se starostlivým zamračením se podíval na Shino.
„…C, co je?“
„Ehm… jsi v pohodě? Nevadí ti dělat tohle…?“
Kyouji so podíval na Shininu pravou ruku. Nevědomky trochu zaťala pěst; palec a ukazovák ukazovaly vpřed, ve tvaru krátké zbraně.
„Ach…“
Zoufale zatřásla hlavou. Pravda, tohle by každému připomnělo «pistoli», její srdce vždy poskočilo, když něco podobného viděla. Ale teď se takhle necítila, kdo ví proč.
„J-jo, je to v pohodě… možná že jsem jen byla naštvaná, ale o nic nejde.“
„Aha…“
Kyouji sklonil hlavu a dál se díval do Shininých očí. Náhle natáhl paže a zakryl Shininu pravou ruku. Teplý a poněkud zpocený pocit dlaně způsobily, že se Shino instinktivně podívala dolů.
„C… Co to děláš, Shinkawo-kun?“
„Často si dělám… hrozně starosti… Asada-san je jiná než normálně… Ano… jestli, jestli ti můžu s něčím pomoct, udělám to. Můžu ti jen fandit přes obrazovku, ale jestli bych mohl udělat ještě něco… já…“
Shino se krátce podívala na Kyoujiho. V jeho jemné tváři vyzařovaly oči emoce plné tepla a světla.
„C… co je to normální já…“ zamumlala, nemohla si vybavit, jaká normálně je. Kyoujiho ruce začaly vyvíjet sílu, promluvil, aby jí to připomněl.
„Asada-san je normálně tak super… vždycky vypadáš, jako by tě nemohlo nic překvapit… ve škole se k tobě chovali stejně jako ke mně, ale na rozdíl ode mě jsi neutekla… jsi tak silná, tak úžasná. Vždy jsem obdivoval osobnost Asady-san… tohle by mohl být můj sen.“
Shino, celá vyjevená z Kyoujiho naléhavé účasti, chtěla couvnout, ale sloup houpačky za ní jí to nedovolil.
„A, ale… vůbec nejsem silná. Já, vždyť víš… když vidím pistoli, tak hned panikařím…“
„Ale Sinon je jiná.“
Kyouji udělal krok vpřed.
„Používá tak silnou zbraň přesně podle libosti… a říká se, že je to jedna z nejsilnějších hráčů v GGO. Myslím, že to je opravdová Asada-san. Asada-san skutečného světa taková určitě taky jednou bude, nemusíš se bát… když tě kvůli tomu vidím tak nerozhodnou a naštvanou, chci… chci vážně pomoct…“
—Ale Shinkawo-san.
Shino se podívala stranou a zamumlala hluboko uvnitř.
—Před dlouhou dobou jsem brečela a smála se úplně jako každý jiný. Svým «nynějším já» jsem se nestala z vlastní vůle.
Shino si rozhodně přála být stejně silná jako nynější Sinon. Ale chtěla překonat svůj strach ze střelných zbraní, ne opustit všechny pocity.
Možná někde hluboko toužila smát se a dělat hluk s přáteli, tak jako normální lidé, proto pomohla té osobě, což pro ni bylo hodně mimo normu, té ztracené začátečnici na ulici Glockenu, a proto se i naštvala, když zjistila, že je to kluk.
Shino byla vděčná, že si o ni Kyouji dělá takové starosti, ale přesto měla pocit, že je ten pocit poněkud špatně umístěn.
—Já… Já, co chci…
„Asado-san…“ zazněl náhle tichý hlas u Shininých uší, až vykulila oči. Kyoujiho paže ji objímaly spolu s kovovou tyčí, ani nevěděla, jak se to stalo.
I když byl už prázdný park ponořen do tmy, chodili pěšci po chodníku s holými stromy na druhé straně ulice. Kdyby teď někdo viděl Shino a Kyoujiho, myslel by si, že jsou pár.
Když si tohle Shino pomyslela, odstrčila instinktivně Kyoujiho tělo zpět.
„…“
Kyouji se na Shino podíval s ublíženým výrazem. Byla překvapená, rychle vysvětlovala: „Pro, promiň. Jsem šťastná, žes to řekl… jsi jediný dobrý kamarád, kterého jsem si tu našla, ale… ještě to takhle necítím, protože umím řešit věci jen tak, že bojuju…“
„…Aha….“
Kyouji opuštěně sklonil hlavu a dívku přepadl pocit viny.
Kyouji by měl vědět o Shinině minulosti – o tom incidentu. Předtím, než začal odmítat chodit do školy, rozšířila Endou spolu s ostatními novinky po celé škole. Pořád chtěl být její kamarád, i když to věděl. Neměla by už být schopná vyjádřit lépe své pocity? Jistě, ne že by Shino neměla ponětí, jak to vlastně je. Věděla, že by byla hrozně opuštěná, kdyby ji Kyouji nějak smutně opustil.
Ale v koutě svého podvědomí nemohla zapomenout na tvář toho kluka, Kirita. Byl až moc sebevědomý a věřil ve vlastní schopnosti. Shino doufala, že s ním bude bojovat, aby do toho mohla dát vše.
Ano – právě teď chtěla Shino jen rozbít černou a tvrdou schránku, která obklopovala její srdce, a osvobodit se od děsivých vzpomínek. A aby se tak mohlo stát, chtěla bojovat v divočině se zapadajícím sluncem a vyhrát.
„Takže… můžeš do té doby počkat?“ řekla opravdu tiše. Kyouji se podíval na Shino se smíšenými pocity v očích a po chvíli se usmál. Rty naznačil ‚děkuju‘ a Shino se také usmála.

Poté, co odešla z parku a rozloučila se s Kyoujim, se Shino rychle vrátila domů, na večeři si koupila minerální vodu a jogurt s aloe vera. Normálně by si uvařila nějaké zdravé a vyvážené jídlo, ale když hrajete více jak tři hodiny, máte mnoho důvodů se moc nenajíst.
*Šust, šust*, běžela dívka s taškou, která tenhle zvuk vydávala, po schodech, vešla do bytu a rychle zapnula elektrický zámek, prošla kuchyní a dorazila do pokoje o velikosti 6 tatami podložek [2.73 m × 3.64 m]. Rychle se podívala na hodiny na zdi.
Do začátku finále BoB v osm večer má ještě pořádnou chvíli, ale Shino se chtěla přihlásit dřív a strávit čas tím, že si zkontroluje své vybavení a munici a že si utříbí myšlenky.
Rychle se svlékla z džínových propínacích šatů a bavlněné košile pod ní, pověsila je na věšák a pak si sundala vrchní část svého spodního prádla a hodila ho do koše v rohu. Kvůli studenému vzduchu nad podlahou schoulila své tělo a převlékla se do pohodlnějšího oblečení skládajícího se z mikiny, která byla jako dvojité tílko, a kraťasů.
Upravila klimatizaci tak, aby vzduch nebyl příliš horký, přepnula na zvlhčovač vzduchu. Zhluboka se nadechla a posadila se na postel. Z plastové tašky vyndala PET lahev, otevřela ji a napila se.
Funkce přerušení senzorů, kterou AmuSphere disponovala, dokázala při ponoření přerušit 99% všech funkcí. Ale Shino se naučila spoustu triků, které jí dovolovaly pohodlné hraní. Méně se najíst a dojít si na záchod jsou úplný základ. Také se musí dát pozor na teplotu a vlhkost a je třeba vzít si oblečení, které nijak nezatěžuje. Jednou se přihlásila během letních prázdnin poté, co vypila hodně studené vody, a uprostřed boje cítila silnou bolest břicha. Následně ji AmuSphere odpojilo, protože vycítilo, že něco není správně. Jistě, jakmile se její bolest břicha spravila a ona se znovu připojila, byla její postava už mrtvá, po oživení byla na ulici.
Zarytí hráči VRMMO s mnoha penězi toužili po úplném přerušení smyslů a hráli z míst, kterým se říkalo «izolační nádrže». Dnes už měly prvotřídní internetové kavárny, které fungovaly i jako relaxační zařízení, i tyhle nádrže. Kyouji před měsícem Shino do takového obchodu pozval.
Místnost byla jen pro jednoho hráče. Uživatel se napřed vykoupe v koupelně na pokoji a pak si úplně nahý lehne do kapsule, která zabírá polovinu pokoje. Uvnitř je to překvapivě prostorné, je tam vazká tekutina, která se řádně přizpůsobí, hluboko je to asi 40 centimetrů.
Tělo se při ležení vznáší a uživatel necítí polštář, který podpírá krk. Jakmile si uživatel nasadí AmuSphere, které visí uvnitř kapsule, kterou zavře, nádrž se hned ponoří do úplné temnoty a ticha.
Vlastně už jen ten pocit vznášení uvnitř toho prostoru byl docela zajímavou zkušeností, ale dohodla se s Kyoujim, že se setkají v GGO, a tak Shino vstoupila do VR prostředí.
Informace posílané pěti smyslům z virtuálního světa byly při přihlášení nezvykle čisté. Kyouji řekl, že je to proto, že smysly těla dosáhly na minimum, a tak tu nebyly vůbec žádné zvuky z «úniku smyslového přerušení». Když tohle přehlédla, tak uznala, že je dost užitečné slyšet i samotné kroky nepřítele na písku.
Nicméně cítila nepopsatelnou úzkost, která se slovy nedala ani vyjádřit.
Přesněji se bála o své tělo poté, co byla oddělena od skutečného těla. Po přihlášení do VR světa leží na posteli ve skutečném světě jako panenka, tahle úzkost byla nádrží ještě posílená.
Jistě, v porovnání s «ďábelským přístrojem» Nerve Gearem byla ochranná opatření skoro až moc. Nejenom, že zabraňovala, aby přestalo fungovat odpojení smyslů – k tomu bylo třeba nádrže – ale také se snadno zapnul bezpečnostní systém kvůli zvuku, světlu, vibracím a dalším stimulantům. Systém pak uživatele navrátil do skutečného světa.
Přesto bylo ponořené tělo naprosto bezbranné. V jistém smyslu se to podobalo spánku, ale Shino nedokázala setřást píchavou bolest na krku, když se přihlásila z izolační nádrže. Nakonec se rozhodla – její pokojíček je nejbezpečnější místo na světě, odkud by se mohla přihlásit, i když tam byl trochu hluk.
O tom Shino přemýšlela, když se lžička v její ruce přibližovala k ústům. Nakonec jogurt snědla. Nádobku dala do dřezu a umyla ji, pak ji hodila do tašky s recyklovatelným odpadem. V koupelně si umyla zuby, došla na záchod, opláchla ruce a tvář. Teprve pak se vrátila do pokoje.
„—Dobře!“
*Plesk*. Plácla se do tváří a lehla si na postel. Telefon už měla v tichém režimu, dveře a hliníková okna zavřena. Během dne dokončila domácí úkol na pondělí, všechny prkotiny skutečného světa by měly být vyřešeny.
Nasadila si AmuSphere a zmáčkla vypínač, aby zhasla světla. V tu chvíli se na stropě, který tmavl a nakonec zmizel úplně, objevila tvář hráče, kterého chtěla porazit.
Objevil se před ní šermíř světla s oslnivými černými vlasy a lesklými červenými rty – Kirito. V levé ruce měl krátkou střelnou zbraň, fotonový meč v pravé visel dolů. Pohrdavě se usmíval, když se díval přímo na Shino.
V Shino se hned rozhořela vůle bojovat, tenhle kluk byl nejsilnější nepřítel, na kterého mohla narazit v širé zabijácké divočině. Mohl pomoci Shino zničit sílu minulosti a v jistém slova smyslu byl Shininou poslední nadějí.
Do boje s ním dám všechno a vyhraju.
Zhluboka se nadechla a vydechla. Shino zavřela oči a připravila se na vyslovení hesla, které přenese její duši. Hned v příští chvíli se pokoj jasně rozezněl jejím poměrně rozhodným hlasem.
„ZAČÁTEK PŘENOSU!!“

Vodorovná gravitace těla náhle zmizela a nahradil ji poněkud lehký pocit vznášení.
Pak jako by se nebe a země otočily o devadesát stupňů. Sinoniny prsty u nohou se dotkly tvrdé podlahy jako při lehkém zhoupnutí na houpačce. Oči otevřela teprve tehdy, když se její smysly zcela přivykly falešnému tělu.
První, co se jí před očima objevilo, byl velký neonový červený hologram, který letěl, konec byl tažen noční oblohou bez hvězd. Červená slova ‚Bullet of Bullets 3‘ zářila na věži.
Sinon se objevila uprostřed severního konce ulice Glockenspiel, na náměstí před Prezidentskou vilou. Normálně tu bylo jen málo lidí, pokud vůbec nějací, ale dnes bylo to místo plné hráčů. Všichni měli jídlo a pití, bavili se tu. Vlastně se to dalo jen čekat. Začalo sázení na nadcházející finále BoB, a tak se více jak polovina peněz existující v GGO sešla na tomhle náměstí.
Vyplácené částky se ukazovaly na hologramu ve vzduchu, bookmakeři byli dost krásně oblečení – děsivé bylo, že nešlo o hráče, ale «oficiální NPC bookmakery», vytvořené operující společností. Potulovali se tu i prodejci informací, kteří prodávali podezřelé informace. Sinon si náhle na něco vzpomněla a šla poblíž NPC bookmakera, pak se podívala nahoru na okno, jen aby zjistila, že kurz na ni je poměrně vysoký. Tohle je nejspíš jen kvůli té její včerejší prohře. Při té myšlence našla i Kiritovo jméno, zjistila, že i on je jedním z těch s vysokým kurzem.
Fu, odfrkla si Sinon a napadlo ji, že by mohla vsadit veškeré své peníze na sebe. Ale tím by se tak nějak ztratil její hlavní cíl, a tak se dívka otočila, aby odešla z davu. Všichni věděli, jak vypadá, jelikož byla ve finále BoB běžným účastníkem, proto ji vyprovázelo mnoho pohledů. Ale nikdo neměl odvahu se k ní přiblížit, protože všichni věděli, že Sinon je «jako divoká kočka, která bez milosti udeří na kohokoli, koho bude považovat za nepřítele».
Chtěla vstoupit do čekací kupole, aby shromáždila soustředění, a tak šla směrem k Prezidentské vile. Po chvíli uslyšela volání zezadu: „Sinon!“
Jen jeden hráč ve světě GGO by ji takhle volal. Když se otočila, uviděla Shinkawu Kyoujiho, se kterým se před několika desítkami minut viděla ve skutečném světě, jak ovládá svou postavu «Spiegela». Mával na ni a běžel k ní. Vysoký a štíhlý M model s městským oblečením vypadal trochu zarudle vzrušením.
„Sinon, proč ti to tak trvalo? Bál jsem se o tebe – co se děje?“
Spiegel se cítil zvláštně, když uviděl, že se Sinon usmívá.
„To nic. Jen mi přijde úžasný, že se s někým potkám ve hře chvíli potom, co jsem ho potkala ve skutečnosti.“
„…Řekl bych, že ve skutečnosti nevypadám tak supr jako ve virtuálním světě. Co ty? Jakou máš šanci na výhru? Máš nějakou taktiku?“
„Kdybych měla říct, jakou šanci na výhru mám… Můžu jen říct, že se budu snažit ze všech sil. Vlastně to bude neustálé vyhledávání nepřátel, odstřelení a přesun.“
„Pravda, pravda. Ale… věřím, že Sinon určitě vyhraje.“
„Jo, díky. Co máš v plánu?“
„No… Můžu se jen v jistém hotelu dívat na živý přenos…“
„Dobře, tak až to skončí, půjdu tam za tebou. Oslavíme mě, nebo budeš pít víno, abys mě vystřízlivěl?“ usmála se znovu Sinon. Spiegel shlédl dolů, načež zase vzhlédl. Náhle popadl Sinoninu pravou paži a odtáhl ji do rohu náměstí Spiegela ani nezajímalo, jestli je nevidí nějací hráči, rychle otočil hlavou a podíval se na poměrně nervózně vypadající Sinon, která jen mrkala.
„Sinon… ne, Asado-san.“
Spiegel by měl vědět, jak je ve VRMMO neslušné oslovovat jiné jejich pravými jmény, takže tohle Sinon vážně překvapilo.
„C… co?“
„Můžu věřit tomu, cos mi řekla?“
„Co jsem ti řekla…“
„Řekla jsi, že chceš, abych počkal, viď…? Asado-san, řekla jsi, že až určíš svoje vlastní schopnosti, tak ty a já…“
„Proč-proč tohle všechno najednou říkáš!?“
Sinon cítila, jak jí hoří tváře, skryla je v šátku. Spiegel udělal krok vpřed a popadl Sinon za pravou ruku.
„Já… já, já mám Asadu-san vážně rád…“
„Promiň, ale mohl bys o tomhle teď nemluvit?“ promluvila docela stroze Sinon a zavrtěla hlavou.
„Musím se teď soustředit na turnaj… Musím dát do boje všechno, abych měla šanci na výhru…“
„…Aha, máš pravdu…“
Spiegel ruku pustil.
„Ale vě-věřím ti. Věřím a počkám na tebe.“
„J-jo. …No, my-myslím, že je čas se připravit… musím jít.“
Sinon by nejspíš vstoupila do turnaje s nerozhodným srdcem, kdyby dál mluvila se Spiegelem, a tak z toho vycouvala.
„Snaž se. Budu ti držet palce.“
Kývla hlavou na Spiegela, jehož hlas byl plný nadšení, a před odchodem se toporně usmála. Když odcházela z temného rohu budovy a rychle mířila ke vchodu Prezidentské vile, cítila Sinon, jak se jí do zad zabodávají pohledy.
Po projití skelným vchodem a vstupu do budovy s jen několika lidmi se dívčina ramena konečně uvolnila.
Opřela se o kamenný pilíř a přemýšlela, jestli její postoj k věci špatně nepochopil.
Kyoujiho city k ní byly vyjádřeny dost jasně, ale upřímně, už teď stěží zvládá vlastní problémy.
Sinon si vůbec nepamatovala, jak vypadal její zesnulý otec. Co se týkalo mužské tváře, tak největší dojem na ní zanechal kriminálník, který ten den loupil na poště. Když nastaly nějaké potíže, tak zareagovala její fobie a v hlavě se jí objevila ta tvář. Jako by se ten odporný výraz se zdánlivě nekonečnou hloubkou schovával v temnotě kolem Sinon a díval se na ni.
Nikdy nepřemýšlela o věcech jako mít přítele jako ostatní dívky, tlachat na telefonu a chodit o víkendu na rande. Ale jestli takhle bude chodit s Kyoujim, pak, jednoho dne, by v něm mohla vidět «ty oči». Toho se bála nejvíc.
Jestli spouštěčem její fobie nebude jen «pistole», ale bude se bát i pohledu na «muže» — pak by pro ni bylo velice těžké přežít.
Mohla jen bojovat. To je vše, co teď může udělat.
*Gaš!* Sinon tvrdě dupla chodidlem do podlahy a zamířila k výtahu hluboko v atriu.
Ale někdo na ni zavolal. Hlas, který volal její jméno, byl jasný, ale poněkud chraplavý, lišil se od Spiegelova hlubokého hlasu. Sinon mohla jen zavřít oči, když slyšela ten hlas.
S rozhořčeným pocitem se obrátila, bylo jí jasné, kdo před ní bude stát – «ten kluk», kterého tolik nenáviděla.

18 komentářů:

  1. Ahoj, wau túto stránku som objavil včera a aj to len náhodou, kliknutím na odkaz na ahena.blogu. Vďaka Bohu že som to spravil!!! Táto stránka je úplne úžasná!! Môžeš si pridať ďalšieho pravidelného čitateľa, samozrejme mňa :D Teraz som to len tak na rychlo prebehol a máš tu aj plno vedľajších príbehov, ktoré ani neboli v anime, no toto sa bude dlho čítať :D Takže obrovskéééééé vďaka za celú túto stránku ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se ti tu líbí :) Užij si čtení :)

      Vymazat
    2. Neboj užijem :D A teším sa kedy budeš mať preložený volume 6. Lebo čo boli v tom hlavnom turnaji a potom ako sa vrátili do reality, tak bolo super, ale bohužiaľ som to čítal ang verziu a v ang som slabý, takže to bolo biedne pochopenie, ale pomohol som si googletranslatorom, takže aspoň niečo som pochopil :D

      Vymazat
    3. No tak to je až na konci... Což budu mít nejspíš někdy v prosinci, lednu ;)

      Vymazat
    4. Tak prosinec je vždy lepší ako nikdy :D :D Tak tak na konci to je, ale celkovo ten priebeh toho turnaja bol super. Pasáž v jaskyni bola božská, aj na tú sa dosť teším z tvojho podania. No skrátka teším sa na celý tvoj prekled :D

      Vymazat
    5. A moja zlatá, neviem ako vy ostatní, ale ja osobne vôbec netuším ako idú tie vedľajšie príbehy spoločne aj hlavnými chronologicky a na tu to je spracované nádherne
      http://swordartonline.wikia.com/wiki/Sword_Art_Online_Timeline

      Tak sa pýtam bola by si ochotná to preložiť do cz? Resp. máš na to čas? Bol by som ti veeeeeeeeeeľmi vďačný, samozrejme hocikedy kedy by si mala čas. Myslím, že nebudem jediný komu by sa to páčilo možno aj tebe :P Ale ak na to nemáš čas, tak v pohode ;)

      Vymazat
    6. Mám takový dojem, že tohle překládat Mysteria na BT
      http://www.baka-tsuki.org/project/index.php?title=Sword_Art_Online_~Czech_Version~:SAO_Timeline

      Jsou k tomu tedy i spoilery. Kdyby ti šlo čistě jen o výčet toho, jak jsou jednotlivé kapitoly/příběhy popořadě, tak to bych snad někdy udělat mohla

      Vymazat
    7. Ano jde mi len o ten výčet jednotlivých príbehov ;)

      Vymazat
    8. A tak v tom případě by měla stačit ta časová osa na wikii, ne? :)

      Vymazat
    9. Ide mi skrátka o to, že si to chcem čítať chronologicky ako to išlo, ale netuším ako to išlo po sebe :P A viem že tie vedľajšie príbehy boli vložené aj do hlavného príbehu, tak by si to mohla spraviť nejak takto, že:

      První kniha Aincrad kapitola 1,2,3,4,5
      Vedlejší príbeh Caliber
      První kniha Aincrad kapitola 6,7
      Vedlejší príbeh ME5 šalvej

      atď to som dal len príklad určite to tak nenadvezuje :D
      A mohla by si tam dať rovno aj odkaz na ten príbeh aby sme to kliknutím na to rovno mohli prečítať :P

      Vymazat
    10. Jenomže tohle bych stejně nedoporučovala, jelikož by v tom byl bordel. Když čteš normálně knihy, tak není problém. Vedlejší příběhy vydávám tak, že by tam nemělo být nic neznámého - všechna fakta (o technologii i ději) už znáš, je to jen takový bonus. Samotné vedlejší příběhy jsou seřazeny chronologicky. ME ne, ty jsou podle vydání

      Vymazat
    11. Do prdele normálne kým som to napísal, tak si už reagovala na tú predchádzajúcu správu :D Tak je to tam pekne napísané, ale išlo mi skôr o tie odkazy, keby si tam dala. Tak by sa to dalo super čítať. Mala by si to chronologicky a zároveň s tými odkazmi, by ti stačilo kliknúť na ten odkaz a čítaš a aj by si vedela ako to ide do poradia. Tak ale ak je to nejako komplikované resp. nemáš čas tak v pohode, budem sa musieť uspokojiť s tým na baka :P Dobrú noc ti prajem :)

      Vymazat
    12. A opäť si mi reagovala na predchádzajúcu správu. Musíme sa nejako dohodnúť, takto v tom máme zmetok :D :D :D

      Vymazat
    13. Tady jde o to, že já to chronologicky nepotřebuju. A upřímně pochybuju, že ty taky. Ono se to chronologicky číst ani nemá, kdyby jo, je to tak vydáváno. Na Hvězdné války se taky díváš napřed na IV, V, VI a pak na I, II, III... Tady se prostě čtou knihy a do toho vedlejší příběhy - pokud už máš dočteny první 4 knihy, tak si můžeš přečíst kterýkoli vedlejší příběh.

      Vymazat
    14. Tak tie války som nevidel, ale viem že to bolo tak natočené a podľa mňa to bola tiež kravina, ale chápem, že kvôli PC technológii to museli spraviť. Teraz to neber v zlom, ale nejako sa mi nezdá, že nepotrebuješ chronológiu. Tak v tom anime išli chronologicky a keby si mám predstaviť žeby mali ísť podľa knihy, že 1 epizoda, 8-10, 13-14 a prakticky ukončenie príbehu a nasledujú vedlajšie príbehy 3,4,11,12 no tak bol by som z toho magor :D Ale v poriadku pozriem to z toho baka :) Takže veľa trpezlivosti s prekladom ti prajem, určite ju budeš potrebovať :P Tak už naozaj dobrú noc ;)

      Vymazat
    15. Já si ji sepsat vážně nepotřebuji. A upřímně - nechápu, proč bys měl číst ve stylu kniha 1, kapitoly 2, 3, První den, Árie, kniha 1, kapitola 5 apod.... Je to blbost. Prostě si napřed přečti ty knihy a pak ty vedlejší příběhy. Nejsou vydané napřed nebo tak, tudíž nechápu, co bys s tím měl za problém. Ani v jiných knihách neskáčeš z půlky jedné do druhé, protože je to tak chronologicky.

      Vymazat
    16. Tak ja s tým nemám problém si to prečítať najprv knihy a potom vedľajšie príbehy. Problém mám potom tie vedlajšie príbehy zaradiť, že kde sa približne v tej knihe stali. Ale v pohode nerieš to, ja to nejako zvládnem. Ty si len pokojne prekladaj a ja si to už len nejako prečítam :P

      Vymazat