Podívala se na hodinky na levém zápěstí, když vycházela z východu C10 ze stanice Ótemači v Čijodě. Zbývalo víc než pět minut do dohodnutého času, tří hodin odpoledne. Ještě předtím, než Yuuki Asuna spustila ruku, se její oči automaticky zastavily na malém kalendáři v ciferníku hodinek. Neděle, sedmého prosince 2025. Možná to není zvláštní výročí, ale Asuna cítila, jak v jí v hrudi vyklíčila jistá silná emoce. Rozešla se po ulici Ejtaj [ Zde na Google maps můžete sledovat, kde se tato kapitolka odehrává. Názvy míst píšu českým přepisem, jelikož se tak dají (alespoň některé) i vyhledat na českých stránkách.], vzhlédla. Stála naproti císařskému paláci. Bezhlučně zašeptala. – Brzy to už bude rok…