Sword Art Online

„…No, to skončilo mnohem dřív, než jsem si myslela,“ poznamenala Asuna, když už jsme byli od Pegasova kopyta docela daleko. V jejím tónu jsem zaslechl zklamání. „Byla bys radši, kdybychom se dohadovali déle…?“ „Samozřejmě že ne, troubo.“

Když jsme se vrátili do Stachionu, bylo teleportační náměstí plné hráčů. Většina vypadala jako turisté z prvního podlaží, ale bylo tu i překvapivé množství hráčů s poměrně slušným vybavením, kteří se snažili dohnat přední linii. Tahle druhá skupina začala o měsíc nebo dva později než současná přední skupina a neměla dost vysokou úroveň na to, aby se pustila do nově zpřístupněných zón, ale nákup ve městě byl zcela bezpečný. A jelikož je v RPG hrách zvykem, že čím dál ve hře je město umístěno, tím lepší vybavení v něm hráči najdou, každá nová destinace byla příležitostí zakoupit lepší vybavení – pokud si ho mohli dovolit.

Ačkoli jsem si zapomněl nastavit budík, otevřel jsem oči tři minuty před dohodnutým časem snídaně. Ve skutečném světě bych to za takovou chvilku nestihl, ale tady jsem si nemusel mýt tvář, česat vlasy ani vybírat oblečení. Prostě jsem se zvedl z postele, nasadil si přes triko kabát a odešel z pokoje. Zvuk otevření a zavření dveří byl hlučnější, než jsem předpokládal, a tak jsem na okamžik přemýšlel, jestli na mě ještě nepůsobí spánek. Ale ne, to byl host ve vedlejším pokoji, který vyšel ve stejnou chvíli. Asi dvě vteřiny jsme se s Asunou navzájem pozorovali. Vypadalo to, že se taky právě probudila a mozek jí ještě nefungoval tak, jak by měl. V tichu jsem zaslechl, jak destičky s čísly u obou dveří cvakly a přemístily se, aby vytvořily hlavolamy.

I na druhé straně teleportační brány byl vzduch stále mrazivý. Na rozdíl od Karluinu, hlavního města pátého podlaží, které se rozkládalo v ruinách starodávného města, byl Stachion na šestém podlaží postavený svědomitě. Hlavním materiálem byl lesklý šedý kámen připomínající leštěnou žulu a úplně všechny struktury tvořily bloky stejné velikosti ve vzoru mřížky o délce strany 20 centimetrů – takže všude byly rovné linie a pravé úhly. Bylo to tak efektní, že když jsem tu byl během betatestu poprvé, reagoval jsem… no, úplně stejně jako teď Asuna: „Týjo… Je to tu tak hranaté…“

Prolog k SAOP 5 vyšel napřed jako samostatný příběh s názvem SAOP 4.1. Vydávám tedy pouze jednou a přidávám obrázek, se kterým původní vydání vyšlo.

  Níže najdete barevné ilustrace k SAO Postup 4. Úprava ilustrací:  Danda  – děkuji mnohokrát!  ❤️

Děkuji, že jste si přečetli čtvrtý díl Sword Art Online Postup , Scherzo hluboké noci.

„Desééét, devěěět, ooosm, seduuum…“ Karluin, hlavní město pátého podlaží, se otřásalo hlasy více jak tisícovky hráčů, kteří společně odpočítávali. „Šééést, pěěět, čtyřiii, třiii…“ Čísla neukazovala žádná obrazovka, ani dav nevedl moderátor s mikrofonem, ale přesto odpočet probíhal v dokonalé harmonii. „Dvááá, jednááá…“

„No, nakonec jsem ji dostal já… co mám dělat teď?“ Vzhlédl jsem ke stříbrné žerdi, kterou jsem držel tak, aby se koncem opírala o kamennou podlahu. Byl jsem poslední, kdo v místnosti bosse pátého podlaží zůstal. Zbytek týmu jsem poslal nahoru po točitém schodišti a ujistil je, že se k nim za pár minut připojím. Kamenná místnost teď byla zcela tichá, po lítém boji s golemem, který se odehrával ještě před několika minutami, nebylo ani památky. Napětí povolilo a na mě dopadala únava. Se stožárem místo hole jsem odpajdal ke zdi a s: „Táák,“ se svezl do sedu na zem.